• Nejchutnější maso je vždy maso čerstvé, (pokud se nejedná o vyzrálé hovězí maso). Od porážky, bourání, cesty na pult prodejny a domácí zpracování by měla u čerstvého masa uplynout co nejkratší doba.
• Nejlepší možností je kupovat maso od místního chovatele.
• Masné výrobky ale mohou být postupně vyráběny v několika zemích. Ať se jedná o chov, porážku či balení.
• Současná legislativa nařizuje, že označena musí být poslední země, kde došlo k nějaké změně výrobku. To však u masa vede k naprostému matení spotřebitelů!
• Oválná značka s CZ a číslem provozovny neznamená, že maso pochází z České republiky. Maso může pocházet z Polska, Německa či Španělska. Stačí, aby bylo dovezeno v půlkách a v České republice bylo jen rozbouráno a zabaleno.
• Aby nedocházelo k matení spotřebitele, je ovál s CZ doplněn povinně ještě i další informací o původu masa.
• Údaj označující chov vepřového označuje zemi, ve které bylo zvíře chováno.
• Místo porážky je na etiketě uvedeno vždy velmi jednoznačně.
• Co se týče původu zvířete, pokud je uvedený, stojí nad údaji o chovu a porážce. Značí totiž, že zvíře se v dané zemi narodilo, chovalo a bylo i poraženo.
• Na rozdíl od chovu je zde nutnost doložit i zemi narození zvířete.
• Pokud chcete mít jistotu, že vaše nedělní nedělní pečínka nebo krkovice na grilu je původem z České republiky zaměřte se na původ masa („Původ: Česká republika).